VELIKONOČNÍ SKIALPOVÉ ALPY 18.4. – 21.4.2019

Přátelé, kamarádi.

Tentokrát se redakce hlásí z Bělé.

Padla na nás milá/nemilá povinnost napsat článek z naprosto úžasné a skvělé skialpové akce. Pracovní název – Stubai: Hildesheimer Hütte 2899 m.

Tak jdeme na to. No, nebude to asi úplně jednoduché, jsme v tomto směru naprostí nováčci, tak poprosíme o trochu shovívavosti. Chci tím říct, ať neočekáváte takovou kvalitu, na jakou jste z rukou odborníků zvyklí.

Přípravy a plánování lokality proběhly v režii Ade a Františka. Na mne – Máru zůstalo dopravit naši posádku na parkoviště u lanovky na Stubai. Původně jsme měli vystoupat k chatě po svých ze Söldnu, ale místo dojezdu se cestou trochu pozměnilo po dohodě s posádkou. Jo, na tu jsem vlastně zapomněl, tady je: Mára, Jana, Ade, Franta, Marcel, pan Jiří a nováček mezi námi Helča, kamarádka Jany, která se k nám přidala poté, co jsme se všichni náhodně potkali na Kolínské boudě při posledním letošním skialpovém Obřáku.

Takže příjezd ve čtvrtek 18.4. cca 7:00 k lanovce Stubaier  Gletscher a posun „nahoru na horu“ lanovkou za mrzkých cca 20 éček. Aspoň se vešlo více pivásků, které nebylo problém přepravit převážně traverzem na překrásný winterraum u chaty Hildesheimer Hütte, kam jsme dorazili už v 10:30. Naprosto skvělé počasí, které nás provázelo i po ostatní dny, málem pokazilo setkání s chatařem. Ten o nás opravdu neměl žádný zájem a snažil se nás vypakovat pryč. Nejspíše proto, že mu vrtulník zrovna dopravil frézu asi na 24 hodin a nechtěl, aby mu někdo překážel. Po krátkých, no spíše trochu delších dohadech s pomocí chlácholáku z Plzně jsme uhádali aspoň jednu noc. Času bylo dost a celé odpoledne před námi. Tak hurá do terénu, sněhu mraky a nálada úžasná!

Po noční cestě zvolen jen lehčí kopec. Vyrazili jsme na protější svah do sedla Gamsplatz a hned kurňa prašan. Sorry, že píšu tak obšírně, ale ještě teď jsem z celé akce absolutně nadšený. První den zakončujeme nejprve brigádně odházením několika kubíků sněhu, takže se na nás chatár už i usmíval a obměkčen pomocí a Jirkovým šprechtěním souhlasil s pobytem do neděle. Hlavní a tradiční tečkou dne bylo hned několik medvěďáků.

A už je tu druhý den.

Chystáme celodenní výlet na nejvyšší vrchol v lokalitě a tím je Zuckerhütl (3507 m). Ranní start na zmrzlém firnu není nijak luxusní, ale čeká nás azuro a hledání prašanu, tak ani nebrbláme. Cesta vedla krásným a bezpečným terénem, kdy ani při lavinovém stupni 3 se nebylo čeho obávat. Celkem v pohodě dáváme před polednem hlavní vrchol, v závěru za použití cepínu a maček. Malá svačinka a už plánujeme sousední kopec Wilder Pfaff (3456 m), tentokráte až nahoru na lyžích. Cestou vzhůru pokukuji po nějakém parádním sjezdu. Rychlá domluva, kdo jede a kdo volí nejkratší cestu zpět. Nakonec jen já a Fanda. Sjezd více než parádní a prezident prožívá možná svůj první sněhový orgáč. Ještě nikdy jsem ho neviděl, vlastně neslyšel takhle řvát radostí. Zřejmě jsem nebyl sám. Ten řev nenechal v klidu naše dvě spřízněné duše Janu a Helču a už to smaží za námi. Další řev, je jasné proč a už jsou u nás.

S ostatními sraz v sedle. Focení a plán dalšího sjezdu. No plán, podlehli jsme moderním vymoženostem: vlek, hospůdka a pivko. Tedy nakonec dvě a hurá na chatičku. Den jak malovaný zakončujeme na terase pohodou a posléze opět medvěďákem. Dobrou.

Následující sobotní den plánujeme něco lehčího s obídkem v hospůdce.  Marcel se vydává na sólo výstup, aby si pořádně vyfotil vrcholy z předchozího dne a užil si hory. Zbytek vyráží na výstup na blízký vrchol Kleiner Isidor (3189m), kde dostávám košem při pokusu o ukecání někoho k přejezdu do dalšího údolí. Hospůdka byla na dohled a kopec neuteče. Tak snad příště.

Oběd proběhl na pohodu dle plánu a odpoledne jsme si užili trochu Stubaiských sjezdů za pomoci lanovek. Už jsem od toho trochu lenivého dne nic nečekal. A pak to přišlo, Fanda říká: „Nedáme ještě něco, ať se trochu svezeme, třeba tudy dolů přímo na chatu.“ Já říkám: „Jseš blázen?“ A prej: „To dáš!“ Tak jo a „pro jistotu“ jsem si aktivoval airbag. J Omylem jsem zatáhl víc, než bylo třeba a předvedl jsem ostatním jízdu s rudými křídly. Říkám tomu zachráněný den. „Fando, díky.“ Večer na terase před chatou jsem se s pomocí ostatních a dokonce i video ukázky naučil, jak airbag opět vyfouknout bez použití nože. Byla z toho zábava pro všechny asi na 2 hodiny.

A je tu poslední noc, dopíjení posledních zásob.

Ráno nikam nespěcháme, lehce pobalíme a zvažujeme ještě něco na rozloučenou. Nakonec volíme stejný kopec z prvního odpoledne, ten prašan si každý moc dobře pamatoval. V jeho sedle odpočívám a pokukuji na druhou stranu. Po chvíli dorazil František, okouknul to a opět říká: „To dáme.“ Prý se tomu říká „majstr štyk“ a byl. Ani neví, jakou radost mi udělal. Nakonec sjíždíme já, Ade, Fanda a Jana. No opět řev, i když trochu menší. Vystoupáme zpět a čeká nás poslední přírodní sjezdík a zase prašan. Potom už jen oblíbená hospoda a od ní se nám po nekonečně dlouhé sjezdovce (13km) podařilo sjet až k parkovišti.

Pomalu opouštíme údolí. Nikomu se nechce domů, ale co se dá dělat. Nakonec se ještě loučíme s údolím zastávkou na kávu a zákusek s výhledy na tu zasněženou nádheru.

Byl to prostě prodloužený víkend štěstí, radosti a úžasného lyžování. Rozhodně pro mne nejlepší akce letošní zimy. Tak snad zase někdy s tak skvělou partou a zážitky, které nejdou zapomenout.

Skialpu zdar.

Mára

5 komentářů

  1. Honza:

    Pěkné čtení takhle uprostřed léta 😉

  2. Adéla:

    Máro, vítej v pisatelském klubu, je to super!!! Musela jsem se smát, při vzpomínce, jak jsi jako beruška sjížděl svahy 🙂 Díky, Ady

  3. Jířa:

    Velká paráda to byla, už se těším na nějaké opáčko. Joo skládání Airbagu byla dobrá sranda.
    Nu Bělská redakce se kvalitou osvědčila, takže se těším na nějaké další vlašťovky.
    Díky Jířa

  4. Marcel:

    Máro, dík za článek, který mi oživil tak skvěle prožité dny. Vše klaplo na výbornou, byl to prostě luxus:)
    Dík!

  5. František-FKDP:

    Přidávám se ke všem přispívajícím čtenářům – byl to skvělý skialpový výlet! 🙂 Moc hezky popsáno. Snad jsi spokojen s doplněním fotkami.

    Už teď mám v hlavě několik dalších tipů, určitě podobně parádních. Je se věru nač těšit. Zima je za dveřmi! 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.