Soustředění alpské výpravy „Weisshorn“, 14. – 16. 7. 2017

Přátelé a kamarádi, začalo to odjezdem z měst a shodli jsem se, že takovéto soustředění ještě nikdo neměl. 

Sraz v pátek na Malé Skále v Suškách, kemp Ostrov. Účast žádoucí: Kindr, František, Mára, Rút, já Ady, Poky na detašovaném cvičišti jinde. A další, kteří nám byli oporou: Máňa, Bořek, Bohouš…

Již cesta samotná byla velmi přínosná. Povídala jsem si s Kindrem o výstupu na Weisshorn. V kempu jsme postavili základnu a vyrazili jako nováčci na průzkum lezeckého terénu. Fantastické! U Boučků jsme si dali se vší parádou čočkovku a piváka a začali stoupat ke skalám.

 

Po 19. letech Kindr vytáhl průvodce skal a začal ho vlastně i poprvé používat. Naučili jsme se v něm číst a rozpoznali, co je co. Vybrali jsme si cíl – Baba. V sandálkách  a kopačkách s uříznutými špunty dáváme pár pokusů, padají kapky z nebe, a nám se nedaří. Jdeme dál terasou k sobotnímu výstupu Koutové spáry Hlavní věže. Jedním slovem – díra!!! Přichází František a vracíme se na Babu. Máme ji! A přichází také po letech překvapení – Rútka. A máme ji!!! Opět déšť, balíme.

 

 

 

 

V Sokolovně nás vítají buřty na pivě, posléze i Mára s rodinou. Večer trávíme na Žluté plovárně, Singing Rock tu slaví 25. výročí. Na programu jsou přednášky o jeskynním ledolezení Lucky Hrozové a Honza Tráva Trávníček a jeho Himaláje. František obnovuje dávné přátelství a je šťastný jako malý kluk. Vše zapíjíme v místním pivovaru Maloskalským pivem, zajídáme úžasnou tlačenkou a sulcem od Běláků. Je hodně v noci, vlastně brzy ráno. Přejeme si krásnou dobrou noc  😉 . 

 

 

 

 

Snídáme koláče, bouráme základnu, odjíždíme na Suché skály. Koutová spára III v severní stěně Hlavní věže na nás již čeká. Jedná se o soustředění na alpský výstup, tak tedy alpská výstroj – pohory  ;-). Počasí je stále nejisté. Ale máme velké štěstí, neprší a my pomalu, ale jistě stoupáme výš a výš. Lezeme na 3 etapy. Mára z hecu přelézá odvážně první úsek bez jištění. Na výzvu – „Dej to i dolů“ – Františkovi od srdce kašle. Zakládáme smyce, postupujeme, slézáme se na prvním balkónku. Začínají být výhledy, pofukuje. 

 

 

 

 

Jdeme do druhého úseku. Kout začíná býti koutem, skála je hladší. František bravůrně leze na prvního, jištění leckdy není kam dát. Slézáme se u kruhu, sedáme na Šemíka, díra pod námi se zvětšuje. Odsud se dá přilehlou terasou sestoupit. Ani nás to nenapadá moc nahlas.

 

Třetí poslední úsek František již zakládá. Koleno, druhé koleno, využívá se všeho, spára, výšvih a už nám mizí z obzoru. Jsou slyšet pouze hlasy. Na vrcholu se schází se dvěma lezci z jižní stěny. Postupně dolézáme všichni a na prostoru tak  2 m² (a to možná přeháním) se nás postupně zajišťuje 7 lezců. Skály opět vlhnou, prší. Spojujeme dvě 50 m lana a slaňujeme celý úsek najednou.

Vystupujeme ještě na vyhlídku, počasí je spíše aprílové. Balíme to. 

U Boučků slavnostně Rútka opět vstupuje do oddílu. Začínáme společně studovat léto.

 

 

 

Dnes je to přesně 22 let od první cesty na skalách právě tady na Suškách, co lezl František poprvé. Slova Rútky: „Narodil se prostě jako lezec,“ můžeme jen kvitovat. A kvitovali jsme také tuto oslavu u Běláků v Bělé. S dětmi jsme hráli kroket, s Kindrem cvičili jógu. Padlo toho hodně, krom nás. A kdybyste někdy mezi námi slyšeli oslovení jako Kindi, Pindi, Mindi, Findi, Rindi, tak vysvětlení je oprávněn podávat ze svého titulu Kancléř nebo děti  :-).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nedělní ráno bylo zalité sluncem. Louky se pod paprsky jen třpytily. Navštívili jsme Rafa a jeho jeleny a laně.

 

Byl to opět velmi vydařený víkend. Díky, Ady

 

5 komentářů

  1. Vláďa napsal:

    Moc krásně se to čte a pěkné fotky. Vidím, že to byla fajn akce.
    Ať užijete natrénované poznatky a ať se vám Weisshorn vydaří.

  2. František-FKDP napsal:

    Souhlasím s Vláďou, opravdu hezké počtení. Příjemná vzpomínka na průlomový víkend v „mých“ výpravách. Ačkoliv jsem rád v pátek v Sokolovně zavzpomínal na podobné setkání v zimě 2007, kdy se zde dávala dohromady letní expedice do Jižní Ameriky. To bylo tehdy zájemců. 🙂

    Ade, děkuji. Za text, vložené fotky i nečekané a milé přání. Děkuji všem za skvělý víkend. Teď jej ještě přetavit do stejně skvělého a lezecky úspěšného 32. týdne…

  3. Kindr napsal:

    Ady, hezky napsáno. Z tohoto soustředění jsem se vrátil unavený, a jak jsem již kdesi psal, nejnáročnější byla tzv. odpočinková část soustředění. Běláci díky za vynikající pochutiny a pití v Bělé – supr. Hned bych zopakoval.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.