Horolezecká padesátka 2. ročník – Jizerky (29. 9. 2017)

Babí léto je tu a s ním další krásná padesátka v Jizerských horách. Nikoliv s lezeckými aktivitami, ale s jediným cílem ujít minimálně 50 km krásným prostředím hor za jeden den.
Vloženo za Alby

 

 

Sraz byl naplánován na ráno v půl páté na nádraží v  Kořenově, ale některá ranní ptáčata si přivstala, aby tam byla už dříve a odstartovala výšlap tradiční ranní kávičkou. Takže budíček o půl druhé ráno a začíná spanilá jízda s Vilíkem směr Jizerky. Cestou na nás kouká jedna srnka, druhá, třetí… za každým rohem čumí nějaká. Při cestě vyzvedáváme noční zásilku, „cože, ve tři ráno?“. Ano, Vilík objednal čerstvě upečené ořechové dorty v Sedmihorkách u jedné skvělé cukrářky, prostě ke kávě musí být i dortík.

Ve čtyři ráno jsme dojeli do krásně omrzlého Kořenova, kde nás už před nádražím vyhlíželi Marťásek D. s Jankou. Proběhla dobrá kávička, dortíček a hurá s úsměvem a odhodláním vyrážíme. S prvním ranním autobusem a vlakem vyhlížíme další účastníky, ale nikdo se k nám nehlásí, tak vyrážíme jako čtyři stateční. Vilda ještě píše start na oddílové stránky pro opozdilce, kteří by nás chtěli dostihnout.

4:30 odchod!

Cestou necestou jdeme lesem noční tmou s čelovkou Údolím Jizery okolo Martinského údolí. Panovala skvělá nálada, padaly vtípky. S ranním rozbřeskem míjíme Bukovec a přicházíme k prvním osadám. Vše ještě spí zahaleno v mlze…

Ráno vítáme jako Kate Winslet a Leonardo DiCaprio (ve třech…). Máme výhled na Jelení stráň.

Na horizontu se nám slunce ukázalo v plné síle. A s ním přišla i nepřekonatelná chuť na točené pivo. ,,No co budeme dělat?“.

Po několika nevydařených prosbách o žejdlíček lahodného moku, se nás ujali v místní hospůdce. Dáváme první pivo!

S energií vyrážíme kolem zachovalých starodávných budov a rozvodněných říčních toků. Úžasná podzimní krajina…

Procházíme Smědavou a míříme na Polední kameny, ale končíme na Knajpě (kde se stala chyba?). Příště ty kameny snad uvidíme…

Místo Poledních kamenů zavítáme na rozhlednu Na Čihadle. Máme nejkrásnější výhled na rašeliniště a sněžné věžičky. Bude bahenní koupel?

V poledne, u rozcestníku Na Žďárku, usedáme k obědu. Během oběda se rozpoutá vášnivá diskuze o dárcovství spermatu. Marťásek předvádí etudu o pacientovi, který se potýká s nedostatkem prostoru a počtem přidělených kelímků… Z důvodu záchvatu smíchu přihlížejících není tato scénka zdokumentována. Chutnalo mi náramně!

…Martin dostává důležité informace na závěr: teplou vodou to neoplachuj, může se to srazit!

S dobrou náladou a plným břichem vyrážíme na vyhlídku Krásná Máří.

Netušíme, co obnáší výstup na Ptačí kupy…

ale vzápětí nás čeká „skoroferrata“…

Za odměnu krásné výhledy a zápis do vrcholové knížky.

Hurá, máme půlku za sebou. Test rovnováhy, kdo si vymáchá nohu v rašelině?

Nejvyšší vrchol dnešního dne, Holubník 1071 m.n.m, nás vítá.

Scházíme na Kristiánov a poté opět stoupáme směr Knajpa.  V nohách už jsou znát nachozené kilometry. Na Knajpě dáváme poslední pauzu a vyrážíme dál.

Začíná se stmívat a objevují se první upířice!

K dovršení padesáti kilometrů nám zbývá už jen chvíle. V 19:52 si plácáme a slavíme ušlých 50 km. Je tma, scházíme na silnici, nasazujeme blikačky a reflexní pásky a ťapeme k cíli.

Procházka růžovým sadem to nebyla, ale se skvělou partou lidí, která se sešla, jsem to zvládla. Ušlo se něco málo přes 50 km. 

Byla to krásná akce, děkuji všem a těším se na příště.

Alby

Trasa

 

První komentář

  1. Vilda napsal:

    Děkuji Alby, za pěkné připomenutí nádherné akce. Bylo tam krásně. Tak někdy příště

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.